HISTORIE

Čtvrť Pilsen se rozkládá asi jeden a půl míle na jihozápad od chicagského downtownu, v oblasti zvané Lower West Side. Podle materiálu Illinois Preservation Agency (z roku 2006) tvoří její hranice ulice Halsted na východě, Čermákova třída na jihu, Western Avenue na západě a železniční viadukt na sever od západní 16. ulice na severu. Češi a Slováci (Bohemians) začali tuto oblast osídlovat v 70. letech 19. století, ovšem již předtím zde existovaly rozptýlené zárodky osídlení (prvními osadníky byly údajně Irové v 50. letech 19. století). Brzy po svém založení se Pilsen stala největším českým osídlením nikoliv pouze v Chicagu, ale v celých Spojených státech. V současnosti je obyvatelstvo převážně latinskoamerického, zejména mexického, původu (v roce 2000 zde tvořili Latinoameričané 89 procent), ovšem v posledních letech dochází ke stále většímu etnickému rozrůznění.

Pilsen neighborhood is located about one mile southwest of downtown, in the area known as Lower West Side. Czechs and Slovaks (used to be known here as Bohemians) began to settle in this location in the 1870s while some sparse settlement existed there before (the first inhabitans were reputedly Irishmen in the 1850s). The neighborhood gained its name Pilsen (alias Plzeň which is the city in the Czech Republic) after the pub called "At the city of Pilsen" which used to be here. Soon after its founding, Pilsen became the largest Czech settlement not only in Chicago but also in the USA. Today it is the center of the local Latin American, especially Mexican community (in 2000 the persentage of Latin American inhabitants was 89 percent) but in the last years there is more and more ethnical diversification happening.

Vznik čtvrti Pilsen
Výraznější česká emigrace v Chicagu začala po roce 1848, kdy sem přicházelo mnoho politických uprchlíků, kteří se usídlovali v místech dnešního jižního okraje Lincolnova parku. Jak píše Thomas Čapek v knize „The Czechs (Bohemians) in America“ (1920), první skupiny českých přistěhovalců (z let 1852-3) se rozhodly squattovat na okrajích města, odkud je majitel vyhnal roku 1855. Živili se nakládáním dříví na řece.

„Majitel pozemků se o svůj majetek nestaral, a tak postavili si tam dřevěné „šanty“ a bydlili tam bez obav, že si někdo přijde pro nájemné. Tento idyllický stav věcí rozplynul se však roku 1855, kdy majitel pozemků se rozpomenul na svůj právní nárok, a bezplatní nájemníci musili pozemky vykliditi.“

Kolem roku 1855 byli tedy squattující Češi vyhnáni a odstěhovali se na jih od dnešní Jacksonovy ulice. Kolem roku 1900 zde bylo již Čechů několik tisíc, většina z nich z chudších vrstev. Živili se vyráběním cigaret a sídlili v nejrozpadlejších čtvrtích jako byla dnes zničená Praha („slum umístěný jihozápadně od downtownu“), a později Pilsen („osídlení zchátralých krovových budov, které unikly požáru roku 1871“). Praha, rozkládající se kousek na severovýchod od dnešní Pilsen, v místech, kde je nyní kampus University of Illinois of Chicago, viadukty a parkoviště, byla prvním větším českým osídlením. Větší počet českých emigrantů (přicházejících také díky emigrantské dohodě mezi Spojenými státy a Rakousko-uherskou říší v 60. letech) stejně jako rozsáhlý požár města způsobily, že Češi začali hledat jiné místo k bydlení a „založili“ Pilsen.
Čtvrť Pilsen byla jedním z nejchudších distriktů města, nebezpečnou čtvrtí jejíž temné uličky mezi domy byly pokryté odpadem. Česká populace se začala usazovat v Pilsen po Velkém požáru roku 1871; ačkoliv zde sídlili rozptýleně i příslušníci jiných národností (dominovali zřejmě Němci a Irové, kteří sem přicházeli od poloviny 19. století), mnoho domů vzniklo na – močálovité – zelené louce.

"Chicago's Czech community dates back to 1852 when the first Bohemian settlers arrived in the city from New York. The Czechs settled near the North Side German community then making its way along Clark Street. By 1855 the Czechs moved from this neighborhood, and a more permanent Czech settlement appeared on the West Side of the city along Canal Street south from Van Buren to Taylor Street. This part of the city became known as "Praha" named after the capital of Bohemia. After the 1871 Chicago Fire, which began close to Praha, Czechs moved farther south to 18th Street. In 1881 Matthew Skudera opened the Pilsen Inn at Fisk and McMullen Streets. This new Czech settlement quickly took its name from the inn and from the most famous beer producing town in Bohemia."

/from materials of Illinois Historic Preservation Agency, Tracey A. Sculle, Oct. 31, 2005 - "Preliminary Opinion for the Pilsen Historic District"/

Pilsen se do roku 1910 stala největší českou komunitou v Americe a centrem české kultury. Žili tu však také Poláci, Litevci, Chorvaté, Slovinci a další národnosti – ve dvacátých letech minulého století obývalo tuto oblast zhruba 26 různých etnických skupin. Jednalo se o jednu z nejzajímavějších částí města. Osídlení Pilsen bylo větší než ta předchozí a v mnoha ohledech nejvíce české a Pilsen se rychle stala známou jako nejvýznamnější česká (Bohemian) komunita ve Spojených státech. Osídlení bylo husté a celkem homogenní. Po roce 1918 již nedošlo k žádným masivním emigracím z Československa do Chicaga a Češi se postupně začali vystěhovávat z Pilsen, zejména dále na jihozápad, podél California Avenue a do okrajovějších čtvrtí Cicero a Berwyn (kde jsou dosud české obchody a restaurace) a začali se více asimilovat.

Charakter české Pilsen
Československé osídlení charakterizovala vysoká míra organizovanosti a Plzeňané také zkonstruovali množství společenských budov, spolků a organizací. Jednou z pozoruhodností této komunity byla její rozštěpenost na základě vztahu k církvi. Katoličtí obyvatelé se soustřeďovali kolem kostelů, z nichž nejdůležitějším byl Sv. Prokop, postavený roku 1883, k němuž se přidružily kaple, rezidence, budova tiskárny a škola. Jeho prvním opatem se stal reverend John Nepomucene Jaeger a jednalo se o největší českou farnost ve Spojených státech, sdružující okolo deseti tisíc věřících. Ateisté, kteří se většinou hlásili k volnomyšlenkářskému hnutí (Freethinkers), hledali alternativní místa setkávání a stavěli společenské kluby, zejména budovy sokolů a různá komunitní centra. Již od roku 1870 zde fungovala česká svobodomyslná škola. Česká židovská komunita si v Pilsen postavila synagogu.
Češi tedy na rozdíl od Poláků, kteří si katolickou víru udrželi i v nové vlasti, často katolickou církev po příchodu do nové země opouštěli. Katolictví nově příchozí často vnímali jako náboženství vnucované Rakousko-uherskou monarchií a dokonce se objevily názory, podle nichž bylo setrvávání v katolické víře nepatriotistické. V Chicagu působili takoví lidé jako Vojta Náprstek, politický uprchlík a vydavatel, filozof Ladimír Klácel, mystik a vizionář propagující komunistické myšlenky, kazatel a novinář František Boleslav Zdrůbek, který opustil katolickou církev a stal se novinářem a redaktorem deníku Svornost (tento první český deník začal vydávat nakladatel August Geringer roku 1875) či „otec českého socialismu“ L.J. Palda.

"The Czech ideological split between Freethinker and Catholic along with a small, but influential Protestant minority created a very intricate institutional base in the emerging ethnic communities within the United States. In places like Chicago, the Freethinker and Catholic split cut through the heart of the ethnic community. One observer stated that Freethinkers in Chicago accounted for perhaps as much as seventy percent of the Czech population. The split provided an intense energy to Czech-American social, political, religious, and economic life. It created both public space and a public sphere that transformed Czech America and impacted on the larger American polity."

"Pilsen soon developed into a thriving ethnic community. 18th Street ran through the heart of the neighborhood and furnished the main street of Bohemian Chicago. The Bohemian settlement in Chicago quickly became the leading Czech colony in the United States as immigration peaked in the years between 1880 and the First World War. In Pilsen could be found the headquarters of Czech fraternals. Sokol gymnastic groups, and the offices of Czech newspapers. Both Freethinker and Rationalist and Roman Catholic schools appeared, as did Czech Protestant congregations. Pilsen, the largest of several Czech neighborhoods in Chicago, came close to being a self-sustained immigrant community."

/From the materials of Illinois Historic Preservation Agency, Tracey A. Sculle, Oct. 31, 2005 - "Preliminary Opinion for the Pilsen Historic Disctrict/

Budovy
Na Ashland Avenue dosud stojí budova s nápisem Plzensky Sokol nad vstupem, někdejší nejvýznamnější sokolská budova v Chicagu (navržená na konci 19. století Františkem Randákem), která slouží jako obchod s nábytkem. Sokolské budovy byly společenské kluby, slučující vzdělávací, zábavní a sportovní aktivity, obvykle obsahovaly tělocvičnu, knihovnu a shromažďovací haly, často vydávaly vlastní časopisy, pořádaly přednášky a zajišťovaly komunikaci se sokolskou organizací v Čechách. Měly také napomoci uchránit mladé Čechy před ďábelským vlivem velkoměsta. Jednalo se o nejdůležitější české organizace v zemi, často využívané pro státní, národní a mezinárodní setkání. Marie Majerová píše ve své knize Dojmy z Ameriky z roku 1920 o schůzi v „plzeňském Sokole“.

Na hlavní plzeňské ulici stojí budova s iniciály C.S.A.S. (Česko-Slovanská Americká Síň), postavená roku 1893, která sloužila jako jedno z kulturních center Pilsen. Nyní je divadelní místnost používána pro kulturní akce mexické komunity, v budově je galerie vystavující tradiční mexické umění a v horních patrech jsou mimo jiné ateliéry několika latinskoamerických umělců. Dalším z důležitých spolků byl C.S.P.S. (Česko-Slovanská Podporující Společnost). Jedna z jejích chicagských budov, známá také jako česká volnomyšlenkářská školní síň, byla postavena na 18. ulici roku 1879, ovšem zničil ji požár roku 1918. V Pilsen existovaly také dva „settlement houses“, Bohemian Settlement House (přeměněný v mexické komunitní centrum Casa Aztlán) a Gads Hill Center.

Jedna z největších a nejkrásnějších budov v Pilsen je Thalia Hall, divadelní budova, kterou si nechal postavit John Dušek roku 1893, a která je nyní v procesu rekonstrukce. Budova obsahovala původně divadelní sál, restauraci a dvanáct obytných jednotek, v nichž se tísnilo 52 lidí. Interiér divadla byl prý vystavěn podle modelu staré zničené pražské opery. Její součastní majitelé se pokoušejí vrátit jí částečně původní účel, tedy vytvořit zde obytné prostory, restauraci a divadelní sál využívat pro různé kulturní akce.

"Též na stálé české divadlo se zmohla naše česká osada, jehož ředitelem jest chvalně známý český herec a ředitel p. Fr. Ludvík. Společnost Ludvíkova přistála u břehů amerických dne 20. března 1893 a zahájila řadu zdařilých představení ve městě New Yorku, odkud vydala se na západ. Společnost uspořádala v Chicagu řadu skvělých představení, na něž milovníci divadla po dnes mile vzpomínají."

/Z pamětí českého lékaře. Příspěvek k dějinám Čechů amerických. Podává Dr. Jan Habenicht. Psáno roku 1897, tiskem a nákladem Aug. Geringera, 150 W12th St., Chicago/

"The district suported several photographers. The most prominent was Francis D. Nemecek, who maintained a sky-lit studio above a corner storefront at 1439 West 18th Street. The 1907 building, designed by Frank Randak, featured metal construction, leaded glass windows, and elaborate Baroque detailing."

/from the materials of Illinois Historic Preservation Agency/

V české éře Pilsen ovšem vypadala čtvrť zcela jinak, byla daleko hustěji osídlená a existoval zde naprostý nedostatek soukromého prostoru, což zvyšovalo důležitost společenských center. Jednou ze specialit Pilsen byly nejrůznější a četné výčepy (saloons), které se tu vyskytovaly více než v jiných čtvrtích Chicaga. Na přelomu 19. a 20. století byla konzumace piva údajně podpořena i tím, že voda měla relativně nízkou kvalitu a mléko bylo těžké udržet čerstvé. Navíc byli Češi známí jako výrobci a konzumenti skvělého piva a vyjít si na pintu do Pilsen bývalo oblíbenou rekreační zábavou Chicaganů. Hostince sloužily ovšem také jako shromažďovací prostory a místa organizování kulturních a aktivistických podniků. Chicagské saloons patřily mezi „etnocentrické“ hostince (navštěvované většinou jednou etnickou skupinou) a lákaly nejen k popíjení, ale například tu bylo možné získat předplatné Svornosti a Denního Hlasatele a některé z nich se staly centry volnomyšlenkářského hnutí. Otevřené bývaly až do 4 hodin do rána.

"Též živnost hostinská vyplácela se velmi dobře. Kdo začal v letech dřívějších "saloničit", -- jsa obchodníkem opatrným, chytrým, střídmým v pití a dovedl těžiti z národnosti - musil zbohatnouti! Tak přemnohý chuďas, jenž přišel z Čech v brslenkách, s prázdnou kapsou a špetkou rozumu - stal se postupem času zakladatelem výpomocných spolkův, předsedou, tajemníkem nebo pokladníkem podpůrných jednot, bohatým hostinským, prominentním občanem, politickou hvězdou a majetníkem vysokých činžákův!"

/Z pamětí českého lékaře/

"On September 3, 1903 a group of Czech innkeepers combined to establish a cooperative brewery, the Pilsen Brewing Company, as an answer to what they regarded as the mnopolistic policies of the Schlitz Brewing Company then located at 19th and Blue Island in Pilsen. (...) In August 1907 the stockholders of the Pilsen Brewing Company decided to open a beer garden on a lot adjacent to their plant. Previously the company had allowed various Sokol groups to use the empty lot for gymnastic demonstrations. The new facility, called Pilsen Brewery Park or simply Pilsen Park, opened the following spring and quickly became a center for Czech cultural and institutional life. Pilsen Park provided a site for Czech Chicagoans to gather and celebrate."

"In fact, there were many more saloons in Pilsen than churches, mostly because most Bohemians in the neighborhoods chose not to continue practicing the Catholic faith forced upon them by the Austrian-Hungarian Empire in the homeland. Instead, they sought alternative social and cultural activities, essentially replacing the organized community provided by the church in Bohemia with spaces such as theatres, Sokols and saloons once they arrived in the United States. The Bohemians made use of the saloons more as meeting halls and as places to organize than any other populations in Chicago."

/from the materials of Illinois Historic Preservation Agency/

Ve dvacátých letech byly vydávány čtyři hlavní české noviny, Národ (založený roku 1894) sloužící katolické komunitě, volnomyšlenkářská Svornost (od roku 1875), Spravedlnost (1900) a Denní Hlasatel (1891), který byl neutrální, a který dosud vychází coby Nedělní Hlasatel. Důležitou věcí bylo založení národního hřbitova, Bohemian National Cemetery, který se proměnil ve vyhledávané místo víkendových pikniků a shromáždění. Helen A. Sclair píše v článku „Ethnic Cemeteries: Underground Rites“, že založení českého hřbitova motivovala událost, kdy na několika katolických hřbitovech odmítli roku 1876 pohřbít Češku Marie Silhanek, i přesto, že byla zbožnou katoličkou, protože se před smrtí nevyzpovídala. Lidé se tedy rozhodli založit hřbitov, který by nepodléhal církevní kontrole.

Léty největší české emigrace bylo období 1900-1914, přičemž vrcholila roku 1907. Do roku 1910 žilo v Chicagu 50 063 obyvatel, jejichž rodným jazykem byla čeština. Přistěhovalci přicházeli většinou z jihu země.

Mexičané
Mexická komunita si zvolila Pilsen ze stejných důvodů jako ta česká, jelikož se jednalo o chráněnou a soběstačnou čtvrť, kde vládla a dosud vládne skutečná rodinná atmosféra. Pár let mexická a česká komunita Pilsen sdílely, a v tomto období se dokonce spojily v úsilí o záchranu čtvrti, ohrožované městskou obnovou (urban renewal); podobná situace později vyhnala mexické obyvatele do Pilsen v průběhu stavby kampusu UIC. Společně tedy bojovaly proti vysídlení. Je zajímavé, že Mexičané tak vlastně sledují kroky Čechů po Chicagu: z míst kde bývala čtvrť Praha, odešli do Pilsen, a nyní vládne mexický duch i čtvrtím Cicero a Berwyn.
Mexická komunita, která začala Pilsen osídlovat zhruba v 50. letech minulého století, využila jejího charakteru coby první emigrantské zastávky, který si Pilsen do značné míry udržela dosud. K tomu přispívá i to, že je do značné míry oddělená od okolního města a zůstala etnicky velice homogenní. Od padesátých let začala češtinu vytlačovat španělština a tato změna byla téměř kompletní do let sedmdesátých.
Zatímco Češi vyjadřovali svou identitu stavbou budov, jejichž architektonické formy, a zejména účel, vycházely z tradic domoviny, mexičtí obyvatelé využívají daleko více prostředků malířských, takže mexický charakter čtvrti je dnes jasně patrný v množství nástěnných maleb s revoluční tematikou tvůrců navazujících vědomě na slavné mexické muralisty, v převaze mexických nápisů, stejně jako ve znaku Pilsen s mexickým orlem a krytech kanálů s aztéckým kalendářem. Mnoho z obyvatel Pilsen téměř nebo vůbec nemluví anglicky. Na ulicích zní neustále hudba (většinou tradiční mariachi) a v létě jsou plné mexických dětí.

Aktivismus a současné proměny
Pilsen je také čtvrtí, která má za sebou bohatou historii politických aktivit dělnických a anarchistických hnutí. V současnosti zde funguje množství nejrůznějších aktivistických spolků. Termín gentrification popisuje proces, kdy levné, poničené městské čtvrti procházejí procesem městské renovace, s čímž se váže obvykle zvyšování cen pozemků a nemovitostí, a demografické změny, postihující často určité národnostní skupiny. Proces ústí v růst místní daně z nemovitosti (založené na procentu dané hodnoty nemovitosti), což má za následek celkové zlepšení služeb pro všechny obyvatele, ale současně i zvyšování nájmů a pokles vzniku míst pro levné bydlení. Obyvatelé s nižším příjmem (často pracovní třída a minoritní skupiny) jsou tedy nahrazováni bohatšími vrstvami. Termín zavedla socioložka Ruth Glassová roku 1964, kdy jím definovala proces probíhající v londýnských čtvrtích. Proti gentrification se bojuje různými způsoby, jedním z nich je zónování, kdy jsou stavitelé domů vyzýváni ke stavbě určitého procenta dostupných bytových jednotek. Protesty aktivistických skupin často nezabrání soudním vystěhováním. Objevilo se heslo „Gringos Out of Pilsen“ (gringos = nemexičtí obyvatelé USA ven z Pilsen) a trička a transparenty s nápisem „Pilsen Not For Sale“ (Pilsen není na prodej).
Dominic A. Pacyga uvádí ve svém článku „Chicago’s Ethnic Neighborhoods: The Myth of Stability and the Reality of Change“, že většina chicagských čtvrtí byla etnicky rozmanitější a zpochybňuje mýtus stability čtvrti. Píše, že proměna čtvrti se děla již od počátku chicagské historie, kdy yankees (Američané) z východu Států nahradili francouzské a indiánské obyvatele oblasti po obnově Fort Dearborn roku 1816 a stará francouzsko-indiánská kreolská kultura rychle zmizela.

"La Calle Maxwell ya está completamente gentrificada, pero un poco más al sur y al oeste en Pilsen la batalla de la gentrificación está en plena actividad. Como el área del Calle Maxwell, Pilsen está cerca del centro del centro y es muy accesible por varias carreteras. Teniendo en cuenta lo bien situado que está, es sorprendente que no se gentrificara hace mucho tiempo. El segmento de la Calle Halsted que atraviesa Pilsen está irreconcible comparado el aspecto que tenía hace 10 anos: casi todos los edificios han sido rehabilitados y convertidos en lofts y estudios para artistas, y hay muy pocos latinos. Pero si seguimos unas cuentas cuadras al oeste nos encontramos un Pilsen que sigue siendo un cruce de caminos de varios mundos. La Calle 18 está plagada de pequenas tiendas que bien podrían haber sido trasladadas desde una calle de México. La mayoría de los carteles están en espanol, y se oye hablar espanol e inglés indistintamente en las tibias noches en las que las familias se congregan afuera. Pero la gentrificacion esta ocurriendo rápidamente debajo de la superficie."

/Kari Lydersen, Gentrificación, Contra Tiempo, n. 34, marzo 2006/

Zatímco před pár lety žilo v Pilsen jen pár nemexických obyvatel (většinou umělců, hledajících levné bydlení), v posledních letech se složení obyvatel rychle mění a do čtvrti se stěhuje stále více mladých lidí, přitahovaných její bohémskou aurou. Nájmy jsou stále přijatelné pro studenty, ale rychle se zvyšují, takže lze předpokládat, že v průběhu dalších pár let se složení obyvatel bude měnit se vzrůstající rychlostí. Mexický fotograf Pete Rodriguez se musel na jaře 2006 odstěhovat z ateliéru, který obýval posledních dvacet let proto, že majitelka domu se rozhodla, že rozšíří prostor kavárny i do druhého patra. Za oknem nechal vtipný vzkaz „welcome muppie“, vítající nového „mexického yuppie“, tedy některého z těch mexických snaživců s notebooky, kteří v posledních letech zaplavují Pilsen.

"Entre la década de los sesenta y la década de los ochenta Pilsen no era particularmente un lugar fácil para vivir, de acuerdo a los antiguos residentes. La violencia y las drogas estaban desenfrenadas y los servicios de la ciudad eran a veces inexistentes. Los residentes tuvieron que lanzar una campana activista para obtener la recogida regular de la basura. La mayoría de los servicios que ahora existen en el vecindario se consiguieron gracias al activismo de la comunidad: la Preparatoria Benito Juárez, la Biblioteca Rudy Lozano y los pocos parques del barrio. Pero ahora los antiguos residentes cuyas familias crecieron luchando por estas cosas tienen miedo de que serán forzados a mudarse por el aumento del valor de la propiedad."

/Kari Lydersen, Gentrificación, Contra Tiempo, n. 34, marzo 2006/